Ekostavivo

Historie a současnost hliněného stavitelství - 1. část

Datum vydání:

První část třídílného cyklu na téma hlína a její využití ve stavebnictví. Tradiční materiál z pohledu dneška. 

Historie a současnost hliněného stavitelství - 1. část Kruhový slaměný dům omítnutý hlínou v osadě Ekovesnice o.s. v Bílých Karpatech

Historie

O tom, že člověk byl stvořený z hlíny existují mýty a legendy mnohých národů a to od počátku věků (v Bibli, u Řeků, Egypťanů, Sumerů, u Indiánů, v Africe). Snad i Bůh přišel na to, že hlína je ten nejlepší materiál, s živoucí energií. Lidé využívali léčivých vlastností hlíny ke zkrášlování, léčení, výrobě keramiky a dalších předmětů, k sochání, ale také ke stavění snad proto, že hlína je materiál živý, člověku blízký a podobný.

Hlína je považována za nejstarší a nejpoužívanější stavební materiál na světě. Nejstarší stavby z nepálených cihel na kamenné podezdívce byly z doby 8000let př. n. l., nacházíme je na území  Mezopotámie, Egypta, Číny nebo Říma. Doba rozkvětu staveb z nepálené hlíny započala v 17. století a pokračovala až do počátku 20. století, kdy ji ukončil boom cihlářského průmyslu a hlínu postupně vytlačily nové stavební materiály a technologie. Téměř do začátku minulého století tedy lidé stavěli domy převážně z přírodních materiálů. Využití hlíny není módní záležitostí, jak by se mohlo zdát, ale návratem k dobrému, zdravému a ověřenému materiálu, který se užíval od pradávna.

 Indiánská hliněná vesnice postavená technikou adobe, Taos Pueblo, New Mexico, USAIndiánská hliněná vesnice postavená technikou adobe, Taos Pueblo, New Mexico, USA

Stavební tradice a typy domů na našem území

Podunajská stavební tradice, která pracuje především s hlínou. Rozšíření: jihovýchodní a střední Morava

Západoevropská stavební tradice, z níž jsme přejali hrázděnou konstrukci. Hrázděná konstrukce má kostru ze dřeva, vyplněnou lepenicí nebo nabíjením hlíny s řezanou slámou do posuvného bednění, nebo zděním z válků, nepálené či pálené cihly, nebo kamene. Rozšíření: německé pohraničí od Chebska po Šluknovsko.

Severoevropská stavební kultura, jejíž technikou je roubení ze dřeva. V naší zemi se pro většinu staveb vždy užívalo dřevo. Rozšíření: na většině území ČR.

Hliněné stavitelství mělo u nás po staletí významné zastoupení, jak dokládá řada dochovaných staveb a národních památek. Ke stavbě se užívala většinou místní hlína. Hliník nebo hliniště bývaly dříve u každého sídla, později na každé vesnici. Tento materiál se používal nejen pro stavby obytné, ale i pro hospodářská stavení (chlévy, stodoly, sýpky, stáje, vinné sklepy) nebo ohradní zdi. V Čechách je užití nepálené hlíny jako stavebního materiálu zmiňováno poprvé ve 13. až 14. století a udrželo se až do dnešních dnů, kdy zažívá opět značného rozmachu.

Tradiční hliněný dům s doškovou střechou, Muzeum tradičního bydlení a perleťářství v SenetářověTradiční hliněný dům s doškovou střechou, Muzeum tradičního bydlení a perleťářství v Senetářově


Hlavní způsoby užití hlíny v tradičním stavitelství:

Prvním krokem v tradičním zpracování je nakopání odležení hlíny, poté zvlhčení vodou, přidání plniv, ruční zpracování (motyky, hrábě) a prošlapávání (bosýma nohama nebo za pomoci dobytka). Až poté dochází k vlastnímu použití.

K nejstarším technologickým postupům patřilo dusání hlíny, či pěchování a její tlučení v  dřevěném bednění. Další starobylou technikou byla výstavba z hliněných válků oválného tvaru. Stavby z nepálených cihel (vepřovic) patří k nejmladším technikám, u nás se dochovala řada staveb.

 

Nepálené kusové stavivo - vepřovice, války

Nepálená hlína byla v minulosti na území České republiky tradičně a hojně užívaným stavebním materiálem, protože byla nejdostupnější a nabízela celou řadu poměrně snadného zužitkování.

Vepřovice (některé z dalších názvů - vepřovice, vepřák, vepřóch, trupla, truplovice, koťár, kotovice, poca, pucina, buchta...), neboli sušené nepálené cihly se používaly především na stavbu nosných, obvodových i nenosných stěn, ale hlavně ve vnitřní stavbě. Vepřovice se připravovaly z odleželé místní hlíny a pojiva. Vytěžená hlína na jejich zhotovení se nechávala rok až dva „odstát“, aby na ni mohly působit homologizační vlivy počasí. Jako pojiva se používala nasekaná kůra, větvičky stromů a plevy, méně pak nasekaná sláma a seno. Cihly se vyráběly většinou ve velikostech 10 x 15 x 30 cm. Rozhnětená směs hlíny se plní do dřevěného rámku, který se po udusání odejme a cihla se nechá ležet k proschnutí. Po dvou dnech se cihly přemístí do prostoru k sušení a uloží se na boční stranu, pravidelně se obrací až úplně proschnou. Po 3 - 4 týdnech sušení můžeme cihly použít pro stavbu.

Sušení cihel z nepálené hlíny, ruční výroba v osadě Ekovesnice o.s., foto archiv Ekovesnice o.s.Sušení cihel z nepálené hlíny, ruční výroba v osadě Ekovesnice o.s., foto archiv Ekovesnice o.s.

Na obvodová zdiva se používaly také tzv. války, ručně tvarované válečky z hlíny a slámy či s přídavkem ječmenných plev. Války byly méně náročné na přípravu, neboť na rozdíl od vepřovic se hlína na války těžila jen několik dnů předem, a vyrobené války nebylo nutné nechat vysychat. Válely se ručně z prohněteného a prošlapaného těsta. Bochníkově formované války se kladly diagonálně po vrstvách, kladených proti sobě. Po oschnutí se války před ukládáním do zdiva znovu namáčely, aby k sobě lépe přilnuly. Do dnešní doby se dochovaly stavby z válku jen ojediněle, např. na Hané a u Znojma.

 Stavění z válkůStavění z válků

Dusané stěny (také nabíjenice, pěchovanica, sypanice, tlučénka…)

Jiným způsobem využití nepálené hlíny bylo její udusávání (hutnění) do bednění. Vlhká hlína se dusá ve vrstvách po 10 – 20 cm, podle druhu hlíny. Dusá se ručně pomocí dřevěného pěchu, nejprve ve směru podél bednění, potom příčně a znovu podélně, až se vyplní celé bednění. Do stěny se někdy přidávají kameny nebo proutí pro větší zpevnění. Po ukončení dusání se bednění odstraní a posune se výš. Otvory na okna a dveře se vysekávají až po dokončení stěny.

 

Omazávky a mazanice

Další technologií byly tzv. omazávky či mazanice, kdy se jemnou hliněno-slaměnou kaší omazávaly proutěné výplety v dřevěných konstrukcích domů. Vyplétalo se slámou nebo slabšími pružnými pruty přes svislou tyčovinu, nejčastěji pro vytváření různých dělících stěn a přepážek v objektech. Na toto vyplétání se pak nanášela hliněná mazanina. Vrstvou hliněno-slaměné kaše se také omazávaly roubené stavby, důvodem byla ochrana proti ohni.

Nejstarší a v běžných usedlostech všeobecně užívanou podlahou v interiéru byla podlaha z dusané hlíny, tzv. mazanice. Také na půdách se z protipožárních důvodů velmi dlouho používala jako podlaha hliněná mazanina chránící spodní stropy.

 

Malta a hliněné omítky

Neodmyslitelnou součástí „hliněného stavitelství“ byla také hliněná malta nebo hliněné omítky. Malty se používaly ke zdění staveb z nepálených i pálených cihel nebo staveb z kamene. Např. nejstarší ohrazení byla budována jako ohradní zdi ze sbíraného kamene, spojovaného nasucho nebo hliněnou maltou. Malta se připravuje z jílovité hlíny a vody. Výhodou hliněných omítek je jednoduché a příjemné ruční zpracování bez ochranných pomůcek a možnost vytvoření téměř jakýchkoliv ornamentů, ať již plastiky, mozaiky, reliéfy či různě barevné vzory dle vlastní fantazie.

Galerie hliněných omítek Jakuba Gajdy na www.prirodnibydleni.czGalerie hliněných omítek Jakuba Gajdy na www.prirodnibydleni.cz

Vrstvená hlína, lepenice (cob)

Jde o hliněnou směs se slámou nebo plevami na konzistence hnoje. Vrství se vidlemi do masivní zdi bez pomoci bednění, vrstvy jsou 0,6 až 1 metr vysoké, pak se udupe. Po vyschnutí každé vrstvy, asi po týdnu až dvou, se povrch stěny oseká rýčem nebo speciálními sekerami a nakládá se další vrstva.

 

Hloubené konstrukce

Prostory vyhloubené do hlíny. Mohou to být obydlí či hospodářské skladovací prostory, hloubené shora či vodorovně (ve svahu). U nás to mohou být zemnice, sklepy a vinné sklípky především na jižní Moravě.

 

Návrat k hlíně v současnosti

Největší výhodou hlíny je fakt, že je všude kolem nás. Naučte se stavět z materiálu, který je na staveništi. To je neuvěřitelně hodnotná věc. Téměř nikdy jsem neviděl, aby někdo postavil z hlíny něco nehezkého. …Hlína má největší vliv tím, že umožňuje lidem, kteří si chtějí pro sebe něco postavit bez velkých finančních zdrojů nebo průpravy, se docela rychle naučit techniku, která jim umožní postavit si opravdu krásný a výjimečný dům“. Z filmu „Nejprve Zem“, citace Michael Smith (Propagátor hlíny a spoluautor knihy „Ručně uplácané domy).

Asi 1/5 obyvatel Země bydlí v hliněných domech a i v „západním světě“ znovu ožívá zájem o tento přírodní materiál. I když byla původně hlína volena jako stavební materiál především proto, že byla nejlevnější a nejdostupnější, měla celou řadu přirozených výhod, které platí a přetrvávají dodnes. Hlína se používá ke stavbám nosných konstrukcí, jako výplňový materiál, k povrchovým úpravám zdí či jako materiál pro podlahu.

Po roce 1990 se i u nás začaly objevovat první snahy o navrácení hliněných materiálu zpět do stavební praxe. V současnosti probíhá renesance nepálené hlíny, jejích výborných vlastností začalo využívat už i moderní stavitelství, a to nejen jako hlavního stavebního materiálu, ale také jako doplňujícího komponentu stavby, který může pozitivně ovlivnit klima v domě.

Hliněné omítky se využívají nejen pro rekonstrukci historických budov či starých venkovských domů, ale také do nových nízkoenergetických nebo ekologických domů. Hliněné výrobky začínají být hodnoceny a ceněny nejen z hlediska vlastností technických a ekonomických, ale také ekologických, estetických, zdravotních, či pocitových.

Galerie hliněných omítek Jakuba Gajdy na www.prirodnibydleni.czGalerie hliněných omítek Jakuba Gajdy na www.prirodnibydleni.cz

Moderní hliněné stavitelství je charakterizováno nápaditými organickými tvary a použitím přírodních materiálů. Jsou to nejen krásné, ale i výkonné a funkční domy. Jsou to moderní stavby, které staré technologie aplikují v moderním kontextu i designu.

Díky zvýšenému zájmu o přírodní materiály je dnes na trhu již řada výrobců i dodavatelů hliněného sortimentu pro stavbu, stejně tak řada odborníků, kteří se dělí o své znalosti v osvětové činnosti. K hliněnému stavitelství se pořádají přednášky, konference i praktické workshopy po celé republice, a tak pokud vás toto téma zajímá, je snadné dozvědět se více, příležitosti tu jsou.

Chcete li se řádně uzemnit, obklopte se zemí- hlínou. Hněťte jí a hlaďte! Tvořte rukama. Uplácejte si vlastní dům, vymodelujte posezení, zídku, altánek, venkovní kuchyni. Zapojte svou tvořivost a hrajte si s hlínou. Je to úžasná terapie.

Nicol Vondra

 Realizace hliněných omítek ve slaměném domě v Křižanech, foto archiv Ekovesnice o.s.Realizace hliněných omítek ve slaměném domě v Křižanech, foto archiv Ekovesnice o.s.

Zajímavé odkazy:

K hliněnému stavitelství doporučujeme shlédnout dokumentární film Davida Sheena „Nejprve Zem, nekompromisní ekologická architektura“ (Firsth Earth, Uncompromising Ekological Architecture), na youtube už i s českým překladem:

https://www.youtube.com/watch?v=q5zppsa8Buw

 

Stránky autora filmu, úžasná fotogalerie a ukázka hliněného stavitelství ve světě:

http://www.davidsheen.com/firstearth/photos.htm

 

Mapa hliněných domů v Čechách a stránky Sdružení hliněného stavitelství u nás:

http://www.hlina.info/cs/hlinene-stavitelstvi/mapa-hlinenych-staveb.html

 

Ukázka starších hliněných staveb v Evropě, především z Velké Británie, kde je více než 100 000 hliněných staveb, které vydržely po staletí i ve velmi deštivých podmínkách:

http://www.inspirationgreen.com/historical-cob-buildings.html

Další aktuální články